nesnášim dlouhý noci
Přemýšlím. Nevim co mám dělat, všichni kolem spěj, já nemůžu usnout a myslim na Kurta. Na nirvanu, která pomáhá dál žít a to nejen mě. Aspoň v to doufám. Nechci teď ze sebe dělat spisovatelku ani nějakou ubožačku, která když nemá co dělat myslí si, že se zhroutil svět. Tohle opravdu nejsem. Nepřipadám si extra ani pod úroveň. Kolikrát vim, že mám na víc a padám hluboko, hluboko, hluboko... Do propasti, do pekla, do nitra země... Sem sama, sama a sama, sama na všechno, sama na svůj život, sama na důležitý rozhodnutí, sama na celej svět... Mám pocit, že mě to každou hvíli potopí, jako oceán udusí a jako řízek udáví... Proč, panebože proč? Proč já musim bejt taková, abych se každýmu líbila a každej večer usínala s představou, že ráno nebude jiný? Nechci, nechci, ale copak to de? Copak de všechno zahodit, zkazit, zničit... Divnej svět to je... Každý má prej právo na život, ale co je to komu platný? "nic". Nechci, opravdu nechci být dospělá, vědět, že všechno stojí za nic a že stejně přijde den, kdy všechno zkončí a bude to dobrý anebo že to bude eště horší... Mám hlad, du jíst, ale co pak? Co bude dál? Co bude se všema, co zbyli a co nevědí jak dál, jak žít... Složitej a blbej život plnej práv, který stejně neplatěj a jsou to jen sprostý slova zabalený do spisovnejch, který se každýmu člověku nakonec jeví jako ta správná a dobrá věc... Věc, kterou někdo vymyslel a jen málo lidí se jí řídí. Někdo v lidi věří, věří, že my, generace, které ještě nybylo dvacet, dokážeme hýbat světem, ale musim se ptát, proč to neudělali naši rodiče? Byla jiná doba? A kdy se teda narodili ty chytrý lidi, co seděj tam "nahoře" v senátu a poslanecký sněmovně? Ještě dřív, copak mezi sebe pustí někoho jako sme mi? Nebo jako budem my? Někoho, kdo by třeba stál za to a dokázal všechno, co oni zkazili napravit? Což o to, pustili by nás mezi sebe ale myslim, že svou židli bychom ani nestačili ohřát a už by sme zase byli dole, dole, na chodníku, v koncích... Nezávidim jim, ale zase popravdě, neni asi zrovna moc těžký dostat se tam. Stačí mít jen pusu plnou řečí, umět slibovat lidem všechno co jde a nejde a hlavně umět prosazovat svá práva. Práva, kteří oni sami nám, obyčejným lidem upírají. S tím ale stejně nikdo nic neudělá... Všem přítomným přeju dobrou noc a hlavně, nazatěžujte si hlavu tím, co nemá cenu a stejně nejde řešit....
Pedo