Vanity Fair
Strange love [Zvláštní láska]
Vanity Fair: Září 1992
Courtney Love se opozdila. Téměř pokaždé se opozdí, né o deset, ani o patnáct minut, ale obyčejně víc než o hodinu od smluveného termínu. Pozdí se kvůli zkoušce se skupinou, opožďovala se kvůli striptýzu, opozdila se víc jak hodinu na schůzce s výkonnou radou nahrávací společnosti, která chtěla získat její skupinu Hole. Curtney předpokládá, že lidé budou čekat. Očekáva, že jí budou odpouštět, zatím co pozorují hodinky a dveře, a žasnou, kde k sakru může být. A oni jí odpouštějí. Až když už více čekat nesnesou a blázní, jsou znechuceni a odejdou. Ale právě tehdy Curtney přijde - nechá vás čekat až dokonce.
Když se rozhodně udělat "show", udělá "show". Když přijdete o hodinu později, přicházíte právě na začátek. Je vysoká a velmi kostnatá a její vlasy se podobají hadr a odbarvené na blond. Tmavé kořínky nosí zřejmě schválně - cokoliv o ní řeknete nebude to přehnané - a dnes překvapuje umělohmotnou sponkou do vlasů v tvaru motýla, vlasy má seplé do několika copů.
Má černé děravé punčochy, výrazně obnošené šaty, které jsou příliš malé, a pár černých "dřeváků". Její tvář, kterou si důkladně zamalovala a zapudrovala, aby překryla krátery po akné. Je bledá jako těsto, a její rty má natřené výrazně červenou rtěnkou. Má pěkné modrozelené oči, které si důkladně zvýraznila líčidlem, ale pozornost upoutávají hlavně její ústa. Jsou celé od rtěnky.
A debata. Od chvíle, kdy si Curtney sedla k stolu v City, restauraci nedaleko jejího domu v Los Angeles, verbální "ohňostroj" začíná. Máte pocit, že má 24 hodinový monolog, do kterého občas připustí i ostatní. Když nemluví nevypadá na to, že by poslouchala, ale je pořád lepší. Myslí si: Kdo je ten člověk? Čeho chce docílit? Co se od něj můžu naučit? To jsou myšlenky brázdicí její mozek. S Courtney se nadá nic naplánovat, nic nejde podle představ. Vždy věděla, co chce, a ona chce být hvězdou. Curtney si dřív vždy myslela, že je hvězda.
Vypadá to jako by po několika neuspěšíš - herecká kariéra, které skončila, pár účinkování v neschopných skupinách - přišla pravá chvíle pro Curtney. Právě podepisovala s Hole nahrávací smlouvu na milión dolarů. Je vdaná za Kurta Cobaina, lídra Nirvany, a v království alternativní hudby je teď Courtney uznávaná za lákavou trosku: může být klidně i otravná, ale vy z ní nedokážete spustit oči.
Její načasování je dokonalé: po obrovském úspěchu Nirvany, extrémně talentované rockové skupiny ze Seattlu, která všechny překvapila prodejem více než sedmimiliónů desek po celém světě, nastalo šílenství s podepisováním nahrávacích smluv s ostatními punk-grunge-undergroundovými kapelami. Hudba se mění od téměř popu až po hlasitý thrash - jedinou zkutečně společnou věcí je fakt, že naprostá většina těchto skupiny je u nezáviských vydavatelů a líbí se hlavně vysokoškolským posluchačům. "Momentálně není možní získat místo v letadle do Seattlu, nebo Portlandu," tvrdí Ed Rosenblatt, prezident Geffen Records, vydavatelství Nirvany. "Každý let je rezervovaný pro A&R lidi, kteří hledají další Nirvanu.
V srpnu 1991, skupina Hole, která je mnohem více výstřednější a míň melodická než Nirvana, vydala album "Pretty on the Inside" u Caroline Records, nezávislé nahrávací společnosti, která je pobočkou Virgin Records. Nahrávku je celkem obtížné poslouchat - Curtnyin zpěv je mixem křiku, řevu a chrčení - ale její schopnost spát texty podle, kterých je přirovnávána k Joni Mitchellové, je velmi silná. "Pretty on the Inside", napsala Elizabeth Wurtzelová v noviných The New Yorker, "je tak nepříjemná - plná vrtavého, skřípavého a nepříjemného bahna řevu - že jen velmi málo lidí ji chce poslechnou, byť jen jedenkrát. Když si jí pustíte opakovaně, zjistíte, že je to pravděpodobně nejvíce "zpátečnické" album roku 1991."
Courtneyin postfeministický postoj (she has the power - she just wants to be loved / text z jednoho songu) se odráží v jejích písničkách. Vybrané téma - znásilnění a zakrnění - jsou extrémě provokativní. "Roztáhni mě a vyliž mojí jizvu," zpívá o sexu. "Neboj se miláčku, už nikdy nebudeš tak smrdět znovu," hraje o neúspěšném potratu. Ve své nejsilnější písni, Doll Parts, nahlédla do svého vnitra: "Chci být dívka s největším koláčem(cake / slangově piča) / Jen on je má rád, protože je miluje roztrhnuté / Myslím, že je to pravda - ano klamu / Jednou budeš trpět tak jako já."
Ještě před masivním úspěchu Nirvany, byla Hole spojována s Babes in Toyland, L7, The Nymphs a ostatními vůdci ženských undergroundových skupin. I přesto, že to byli skupiny dost rozdílné a divoce si konkurující, byly všechny spolu spolčené jako liščí smečka. A když začal Nevermin od Nirvany jít "na dračku", naráz se z této ženské skupiny zdáli být komerční. "Jsou tady stopy po této hudbě ještě z doby před Nirvanou," hovoří Gary Gersh, Geffen Records A&R (vyhledávač talentů), který podepsal smlouvu s Nirvanou. "A taky je tu i po Nirvaně perspektiva úspěšnosti této hudby, ale když chcete najít novou Nirvanu, je to zbytečné, naháníte si vlastní chvost. Tahle hra není o hledání nové Nirvany, protože už nikdy nebude žádná další Nirvana."
Je známé, že Madonina nová společnost, Maverick, byla první, co se zajímala o podepsání kontraktu s Courtney Love. V půlce roku 1991, Guy Oseary, zanícený devatenáctiletý mladík, který dělá pro Madonu a je manažer, Freddyho de Manna, v současnosti ještě nepojmenované společnosti, řekl svojí šévce o skupině Hole. Zároveň kontaktoval Courtneynu právničku, Rosemary Carrollovou a Hole mánie začala. "Courtney řídila vývoj této hry od začátku," říká Carrollová. "vždy se bála obchodovat, bála se o svojí pozici v biznise." Courtney prohlásila, že nikdy nechtěla jít do Mavericku. "Freddy chtěl, aby jsem jezdila na slonech," říká. "Nevěděli kdo jsem. Pro nich jsem jen atrapa, přechodné období." Madonnie chování jí trápilo ještě víc: nechtěla se dělit o úspěch s božskou blondýnkou poslední dekády. "Madonnin zájem o mě byl asi jako zájem Drákuly o poslední oběť."
