Album Nevermind
"Teen Spirit" zní násilně - bubny jsou zjevně vystaveny divokému bušení, kytary duní mohutným přívalem stěží ovladatelné brutality a vokály jsou spíš řvané než zpívané. "Já si to o té skladbě nemyslím," říká Kurt. "Vůbec není tak hrubá. Pořádnej řev je jen na konci. Je tak čistá. Je dokonalou kombinací čistoty a přeslazený brakový produkce. Má jemný místa a je v ní jeden kousek, kterej se ti celou dobu přímo zavrtává do hlavy. Někomu, kdo na to není zvyklej, může připadat extrémní, ale já si spíš myslím, že je trochu naivní." Jedním z pozoruhodných aspektů "Teen Spirit", pomineme - li improvizované čmáranice, bylo to, že na rozdíl od řady předešlých podobných písní z ničeho neobviňovala starší generaci. To naznačuje pocit zodpovědnosti, který tak úplně nezapadal do vžité představy o člověku, kterému je všechno fuk. I když byla "Teen Spirit" odvážným a provokativním počinem, Kurt cítí, že překročil hranici únosnosti.
"In Bloom" (V květu) byla původně namířena proti diletantům z undergroundové scény, svalovcům a povrchním konzumním typům, všem těm, co se po vydání Bleach začali motat na koncertech NIRVANY. Je však zajímavé, že na masy, které se tehdy za NIRVANOU hromadně táhly, se to hodilo ještě líp. V písni se mísí obrazy plodnosti a rozkladu s refrénem o chlapci s pistolí, který si rád zpívá písničky NIRVANY, "ale neví, o čem jsou". Dokonalou ironií je, že si melodii, která je velmi chytlavá, vlastně prozpěvují miliony lidí. Jde rovněž o přesnou charakteristiku bývalých členů kapely - Jasona Evermana, Dava Forstera a Aarona Buckharda, které hudba kapely opravdu přitahovala, ale nechápali dost dobře Kurtův a Chrisův punkrockový étos.
"Come As You Are" (Přijď tak, jak jsi) zní jinak než zbytek alba - má tajuplně temnou, malátnou atmosféru a ukazuje Kurtovu přeměnu z mizantropa v liberálnějšího člověka. "Unavuje mě, jak o sobě lidi navzájem vynášejí soudy a očekávají od druhejch, že budou žít podle jejich představ," říká Kurt. "Dělal jsem to celej život. Jsem narozenej ve znamení Ryb a pro Ryby je přirozený, že je ostatní štvou, a chtějí po nich, aby se chovali určitým způsobem, což pochopitelně neudělají, takže na ně máš pořád vztek. Přestalo mě to bavit." Vypravěč připouští, že si není jistý, jaký bude ten druhý, ale je ochotný ho přijmout i přes všechny rozpory. Dodává, že až se sejdou, nebude ho kritizovat - "A přísahám, že nemám pistoly." Pozoruhodně nádherný sentiment.
Jakmile se "Breed" rozjede naplno, Kurt šestkrát naříkavě zopakuje "Je mi to jedno," pak "Nevadí" a nakonec "Bojím se," čímž toho říká o přímé souvislosti mezi apatií, nevědomostí a strachem tolik, kolik je třeba říct. "Může mi bejt ukradený, že to mám v hlavě vykradený" je už jen zbytečnou parádou.
Název "Lithium" je aktualizací Marxova popisu náboženství jako "opia lidstva". Kurt říká, že tato píseň mohla být stejně tak inspirována rodinou Jesse Reeda - jedinými fanatickými křesťany, se kterými se kdy setkal. Kurt tvrdí, že není vyhraněně protináboženský. "Vždycky jsem cítil, že by někteří lidi měli žít ve víře," říká. "Souhlasím s tím. Když to má někomu pomoct, je to v pořádku. A postava v téhle písni to potřebovala." Píseň není vyloženě autobiografická, ale je snadné všimnout si podobnosti mezi Kurtovým zoufalstvím a osamělostí, ve které se dotyčná postava nachází. Kurt oné zimy roku 1990 víru nenašel, ale našel jiný druh nirvány.
"Polly" vychází ze skutečné události, ke které došlo v Tacomě v červnu roku 1987. Čtrnáctiletá dívka, která se vracela z koncertu punkové kapely v Community World Theatre, byla unesena mužem jménem Gerald Friend (nemá nic společného s Lonnem), který ji pověsil hlavou dolů na kladku u stropu svého obytného přívěsu, znásilnil a mučil ji koženým bičíkem, břitvou, horkým voskem a opalovací lampou. Dívce se později, když tankoval benzín, podařilo z auta utéct. Friend byl nakonec zatčen, usvědčen a zbytek života pravděpodobně stráví ve vězení. Jediné, co si Kurt přimyslel, byla narážka, že žena vyvázla, protože se jí podařilo násilníkovi namluvit, že se jí líbilo, co s ní dělal.
Název "Territorial Pissings" (Výsostné chcaní) se sice naváží do frajerského pózování, ale samotná skladba bývá často okamžikem orgií kapely v závěru koncertu, při kterých rozbíjí nástroje. Text je v podstatě snůškou nesouvislých myšlenek, které na Kurta nějak zapůsobily. Pokud jde o úvodní slova písně ("Když jsem byl vetřelec..."), přiznává se k tomu, že si vždycky namlouval, že je ve skutečnosti z vesmíru. Ta fantaskní představa, se kterou si přestal pohrávat teprve nedávno, byla taková, že je nalezencem, který se sem dostal z jiných světů. "Strašně jsem chtěl pocházet z jiný planety," svěřuje se Kurt. "Každou chvíli jsem si povídal se skutečnejma rodičema a skutečnou rodinou na obloze. Věděl jsem, že všude jsou vysazený tisíce dalších dětí z jinýho světa a že jsem jich už dost potkal." Podle Kurta tato fantazie podporovala jednu myšlenku: "To, že tu jsem, musí mít nějakej zvláštní důvod."
"Drain You" (Vysát tě) je píseň o lásce. Podle Kurtovi vize představují dvě děti v písni dvě osoby, které láska přivedla do stavu naprosté nevinnosti. "Vždycky jsem si představoval dva fakany na jedný nemocniční posteli," říká. Text směšuje naprostou důvěru dětí a jejich narcismus - "Je mi fuk, co si myslíš / pokud se to netýká mě," říká jedno z nich. Jde tu však zřejmě i o vedlejší sexuální význam, zbavit někoho infekce znamená především ulehčit mu od špatných pocitů, jako když se vysaje jed z rány po kousnutí hadem. Jde o lékařské téma - píseň je plná tekutin, infekce a vitamínů - které bude dominovat dalšímu albu.
Název "Lounge Act" (Barové číslo) vznikl následovně: "Říkali jsem si, že to zní jako song z nějakýho baru," vzpomíná Kurt, "jako by hrála nějaká barová kapela." Ale text má jiný charakter, "Ta skladba je hlavně o tom, že máte určitý představy o budoucnosti a dusíte se v nějakým vztahu a nejste schopnej dotáhnout do konce to, čeho chcete umělecky dosáhnout, protože vám stojí v cestě ta druhá osoba," vysvětluje Kurt. Verš "Mám jednu kamarádku, se kterou si připadám...," naráží na některé z Kurtových známých v Olympii a hnutí Riot Grrl, které Kurta povzbudily, aby se vzdal své mizantropie a vymanil se z toho, čemu sám říká "nihilistickej mnišskej svět", který si vytvořil ve svém kutlochu.
"Stay Away" měla být bezpochyby obviněním kalvinistických kruhů v Olympii, ale v širším slova smyslu by se mohla vztahovat na jakoukoli konformní kliku - "Podívej, opice, podívej / nevím, proč bych byl raději mrtvej než skvělej."
Část textu "On A Plain" popisuje přímo vznik této skladby. "Pustím se do toho beze slov," začíná zpívat Kurt. Verš "Už jsem to někde slyšel / ve snu, kterej si uložila do zásoby má paměť" vysvětluje slovy: "Slyšel jsem tu pasáž v nějaký jiný písničce, ale nevzpomenu si kde. Jednou se to dozvím," dodává se sarkasmem v hlase, aby naznačil, že původní autor patrně vyrukuje se sporem o autorská práva. Když napsal "Ještě mám pro vás jeden zvláštní vzkaz, tím končím a můžu jít domů," znamenalo to, že opravdu nemají žádný význam, tak je neberte moc vážně.